Tenhle vtip jsem vyprávěl zatím jenom třikrát v mírně zkrácené verzi, ale všude jsem díky jeho absurdnosti slavil úspěch. Jestli nemáte nic lepšího na práci, než si půl hodiny číst jeden vtip (který ale stojí za to), tak prosím:

Je osmnácté století. Do jednoho přístavu se z dlouhé plavby vrací jedna loď. Protože se jedná o dobu, kdy řádilo mnoho pirátů, byla loď samozřejmě při návratu poškozena a mnoho námořníků za to zaplatilo životem.

Z lodi vystoupí kapitán a jde do přístavní putyky. Tam se ptá, jestli tam nejsou nějaký lidi, který by s ním šli na další plavbu, že ztratil mnoho lidí a že má výnosnej kšeft. Přihlásí se mu pár lidí, ale není to dost. Tak se ptá, jestli neví o někom, kdo by jel taky. Jeden námořník se zvedne a povídá: "Kapitáne, jestli chcete nějakýho dobrýho námořníka, běžte tamhle na molo, tam sedí takovej chlápek, kterej si maže chleba nějakou pomazánkou a žere to, jmenuje se GLokva, tak tomu řekněte, ten s váma pojede…"

Kapitán se tedy vydá na molo a tam opravdu sedí nějakej člověk, kterej si maže chleba pomazánkou a žere to. Kapitán mu říká: "Vy jste Glokva?" Glokva na to: "Jo," a přikusuje k tomu chleba namazaný pomazánkou.

Kapitán říká: "Víte, sháním námořníky, který by šli se mnou na loď, a někdo mi říkal, že byste šel." Glokva si neustále maže chleby a žere je a odpovídá: "Kapitáne, klidně, ale chci po vás jednu věc…," a přikusuje chleba s pomazánkou.
Kapitán říká: "Cokoliv, jen když pojedete." Glokva si kousne chleba s pomazánkou a s plnou pusou říká: "Mě by stačilo, kdybych si s sebou moh vzít nějaký chleby a pomazánku." Kapitán povídá: "to si klidně vem. Dohodnuto tedy."
Glokva si na loď naloží asi třista chlebů a čtyři sudy pomazánky a plavba začíná. Počasí je vcelku dobré, námořníci si na nic nestěžují, jenom Glokva sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere to a nic ho nezajímá. Jenže co se nestane – přijde bouře a loď se poničí, takže musí námořníci makat za dva. Glokvu to ale vůbec nezajímá a maže si ty chleby s tou svojí pomazánkou a je spokojenej…
Námořníci pak začínaj reptat, že Glokva nic nedělá a ať teda vypadne z lodi.

Kapitán jde proto do podpalubí a říká Glokvovi: "Hele Glokvo, já jsem tě vzal na loď a povolil jsem ti vzít si tyhlety tvoje chleby a tu tvojí pomazánku. Ale venku byla bouře a naše loď je poničená, tak koukej začít něco dělat, nebo tě vyhodíme z lodi…"
Glokva si maže chleba pomazánkou, žere ho a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste nějaký dřevo, dláta, pilku, kladivo a hřebíky a uvidíte, co se stane…"
Kapitán na Glokvu, který stále ukusuje chleba s pomazánkou nevěřícně kouká a pak říká: "GLokvo, já mám smysl pro humor, ale tohle je trochu moc. Já ti to nechám donýst, ale jestli se nic nestane, tak jdeš okamžitě z lodi…" Glokva ukusuje chleba s pomazánkou a pokýváním hlavy souhlasí.
Nějaký námořník pak přinese Glokvovi všechno co si přál a Glokva sedí den v podpalubí, z kterého se ozývá řezání pilou, zatloukání hřebíků a jiná práce se dřevem a po tom dni vyjde na palubu s takovou bedýnkou, která má tři díry nahoře a dvě dole a říká kapitánovi ukusuje chleba s pomazánkou: "Tady máte glokvičku, dejte ji na příď a uvidíte, co se stane."
Kapitán říká: "Glokvo, ty si ze mě děláš srandu, ale já tě klidně z tý lodi vyhodím, ale protože jsem zvědavej, tak máš poslední šanci," a dá glokvičku na příď. Glokva se vrátí do podpalubí, maže si tam chleby pomazánkou a žere je.
Najednou jede kolem ruská loď, kapitán ruské lodi vezme do ruky dalekohled a sleduje glovkovu loď. Najednou zaostří na příď a nadšeně křičí: "Jaka krasnaja glokvička!!!" Okamžitě rusové přirazí loď ke glokvově a nabízejí tisíce rublů za glovkičku. Kapitán je trochu překvapen, ale pak se probere a okamžitě glokvičku prodá. Všichni námořníci jsou spokojeni, jenom Glokvovi je to jedno, sedí si v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere je.

Pak ale přijde druhá a mnohem silnější bouře.
Utrhne se jeden stožár, několik námořníků zahyne. Všichni musí makat za tři a jenom Glokva si sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou, která už mu lehce kysne, a žere je.
Námořníci samozřejmě reptají a tak jde kapitán znovu za Glokvou a jejich rozmluva se opakuje. Glokva si maže chleba pomazánkou a žere je, kapitán mu vysvětluje, že musí něco dělat a tak dále. Glokva si kousne chleba s pomazánkou a řekne: "Tak mi sem kapitáne přineste ještě víc dřeva než minule, hřebíky, pilku, kladivo, hoblík, dláta a na co si vzpomenete a uvidíte, co se stane…"
Kapitán na to: "Glokvo, jednou ti to vyšlo, ale to byla strašná náhoda, takže ti radím, aby sis ze mě nedělal srandu…" Ale přesto mu nechá všechno nanosit. A Glokva tři dny v podpalubí dře, řeže pilou, zatlouká hřebíky, hobluje a tak dál až nakonec, ukusuje chleba s pomazánkou, vynese dvakrát větší bedýnku na palubu a říká kapitánovi: "Tohle dejte na příď a uvidíte, co se stane." Kapitán žeroucímu Glokvovi nevěří, ale přesto dá novou glokvičku na příď…
Najednou jede kolem německá loď. Německý kapitán sleduje dalekohledem Glokvovu loď, pak zaměří na příď a nadšeně zakřičí: "Ach, eine schöne glokwichka, die muss ich haben…" a přirazí loď. Německý kapitán nabízí za glokvičku desetitisíce marek a glokvova loď samozřejmě nabídku přijme.
Všichni slaví, že mají na rok z čeho žít, jenom Glokva sedí v podpalubí, maže si ty chleby zkyslou pomazánkou a žere je, jako by se nic nedělo…

Pak ovšem glokvova loď narazí na piráty. Bojují dlouho, až nakonec piráty odrazí, ale ztratí mnoho námořníků a loď je dost zdevastovaná. Každý námořník nyní maká za pět. Glokva ale sedí v podpalubí a maže si hnijící chleby kvasící pomazánkou a žere je.
Námořníci, ačkoliv uznávají Glokvu za všechno, co pro ně udělal, jsou si vědomi, že jim to bude k ničemu, když nedoplujou do přístavu a začínají reptat. Kapitán jde do podpalubí a se slzou v oku říká Glokvovi, který ukusuje zelený chleba se smradlavou zkvasenou pomazánkou: "Víš, Glokvo, udělals toho pro nás hrozně moc, máme teď z čeho rok žít, ale chápej, přepadli nás piráti a nahoře se maká, a ty musíš taky přiložit ruku k dílu, jinak budeme muset na tvoje dobrodiní zapomenout a hodit tě do moře, morálka musí bejt…"
A Glokva znuděně ukusuje zelený chleba s zkvasenou pomazánkou a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste ještě třirát víc dřeva než minule, pilu, hoblík, hřebíky, kladivo, dláta, vrták a na co si vzpomenete." Kapitán přikáže všechno Glokvovi poskytnout. Celý týden se z podpalubí ozývají zvuky jako z dřevařské pily, bušení kladiva, řezání atd. Za týden vyjde Glokva na palubu a nechá si svolat tři námořníky, kteří mu pomůžou vytáhnout novou, ještě mnohem větší bednu, která má deset děr nahoře, pět dole a předá ji kapitánovi se slovy: "Dejte to napříď a uvidíte, co se stane." Kapitán dá glokvičku na příď a Glokva odchází do podpalubí, bere chleba, maže ho pomazánkou a žere to.
Zanedlouho pluje kolem anglická loď. Kapitán anglické lodi prohlíží dalekohledem Glokvovu loď, najednou spatří na přídi glokvičku a v téměř orgasmickém stavu vykřikne: "Oh, what a nice glokvichka!!! It must be mine!!!" A anglická loď přirazí a její námořníci rovnou lopatami hází desetitisíce liber na palubu glokvovy lodi, pak si vezmou glokvičku a spokojeně odplují.
Všichni na Glokvově lodi jsou nadšení, že mají celý zbytek života z čeho žít, jenom Glokva je v podpalubí, maže si odporný temně zelený chleba třicetiprocentní pomazánkou a žere to.

Nakonec loď dopluje až k přístavu a kapitán přijde dolů za Glokvou, který si maže zelenou hnilobu třicetiprocentními kvasinkami a žere to, a říká mu: "Glokvo, moc ti jménem celé posádky děkuju, to cos pro nás všechny udělal ti do konce života nezapomenem… Ale mohl bych tě o něco poprosit? Mohl bys mi na památku udělat taky takovou jednu glokvičku?" A glokva si ukosne kus plesnivé hmoty a povídá: "Ale to víte kapitáne, udělám, přineste mi všechno dřevo, co máte na palubě a spoustu nářadí, hřebíků, šroubů a tak…"
Kapitán mu všechno přinese a nechá ho pracovat. Glokva tvrdě dře dva týdny, celou tu dobu loď krouží kolem přístavu, aby náhodou nenapadlo Glokvu zdrhnout. Za dva týdny Glokva vyleze a svolá celou posádku, aby mu pomohla vynést kapitánovu glokvičku. Námořníci vynesou na palubu velikánskou bednu, která má dvacet děr nahoře, deset dole.

Kapitán kolem toho chodí a nakonec se nesměle zeptá Glokvy, který přežvykuje zelenou hnilobu s bílou tekutinou: "Víš, Glokvo, ty jseš moc hodnej, žes mi to udělal, ale neuraz se, k čemu to vlastně je?"
A Glokva odpoví: "Tak to hoďte do vody a uvidíte, co se stane." Kapitán říká: "Ale Glokvo, víš jakou to má cenu? Za to bych si koupil půlku tohohle přístavu…" A Glokva na to: "Hoďte to do moře a uvidíte co se stane!" Kapitán chvíli váhá a nakonec nechá posádku, aby vzali glokvičku a hodili jí do moře.
Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: "Glo, glo, glo…" emoticon