Není to žádná novinka, že takzvaní „piráti“, tedy ti, kdož v (nejen) POST-PC světě kradou software, mají život jednodušší. Dlouhou dobu kupuju hry na Steamu (momentálně jich tam mám necelých 80) – Steam je geniální záležitost a nemám s tím problém. Jediná (celkem podstatná) vada na kráse je, že tahle platforma vede politiku $1 = 1€, tedy že místo cirka 1 000 Kč máte za novinku zaplatit kaček 1 250 a to je podstatný rozdíl. Ale zpátky k tématu – život piráta co se týká např. hry od Ubisoftu krásně vystihuje následující diagram:
pirates.jpg

A dneska jsem to měl podobné. Vzhledem k výše popsané cenové politice jsem Maxe Payna 3 koupil raději v krabicové DVD podobě za cirka 900,- Kč (ještě tu mám takto Diablo III, to si taky užiju!) a dneska jsem se ho jal instalovat. Ilustrační popis toho, co udělá pirát (předpokládaný scénář):

  1. Stáhne zabalenou hru.
  2. Rozbalí.
  3. Nainstaluje.
  4. Zkopíruje crack.
  5. Hraje.

Teď to martýrium, co jsem musel podstoupit jakožto platící uživatel (na Steamu by to bylo určitě jednodušší):

  1. Zapojit DVD mechaniku (můj krok navíc oproti běžnému Frantovi uživateli, beru že není obecně platný).
  2. Vložit první DVD a při volbě „customized“ instalace mám jedině možnost, jestli chci vytvořit zástupce na plochu. Tedy v instalátoru krok zcela nepodstatný. Zato těch 35 GB na 120 GB SSD jsem hledal těžko.
  3. Vložit druhé DVD.
  4. Vložit třetí DVD (!).
  5. Vložit čtvrté DVD (!!!, pirát v lepším případě jen namountuje ISO).
  6. Čtyřikrát odkliknout, že přijímám update hry, protože jinak mi ji to nespustí. Prostě bez instalace posledních updatů jsem v pr*eli a nezahraju si. Podobně mi vyhrožuje i XBOX 360 – pokud nenainstaluju poslední update, tak se nepřihlásím do XBOX LIVE. Taky demence na entou.
  7. Po přihlášení si zřídit účet v Rockstar Social Club.
  8. Odkliknout nadvakráte, že souhlasím s tím co znamená členství v Rocstar Social Clubu, co je pro ně běžné, čeho se zříkám a jaká že to mají pravidla. Číst to je na odpoledne.
  9. Zadat můj klíč hry, který mi to odmítlo a prý asi nemám v pořádku připojení k internetu (okoti! vím, že ho mám naprosto v pořádku až na gateway v NIXu).
  10. Zadat podruhé můj klíč hry. Teď už ho to vzalo. Uff.
  11. Aktivovat mail v Rockstar Social Club (pro hraní hry zřejmě nepodstatné, ale obecně nutné), kde mi to jako třešničku na dortu napsalo toto a ta absurdita chybového hlášení mě dopálila natolik, že jsem napsal tenhle příspěvěk na blog:

club-resend-verification-email.png

Celé je to naprosto zbytečně překomplikovaný proces, který člověk musí podstoupit. V této oblasti (jednoduchost instalace a užívání softwaru) je zřejmě nejdál Apple, který mě občas zbuzeruje s tím, že musím souhlasit s nejnovějšími pravidly iTunes (s čímž vždy rád souhlasím a vyhlížím agenty Applu, kteří mě chtějí sešít do šestinožky), ale jinak je instalace aplikace na dvojšáh a vše probíhá bez zásahu uživatele – sluníčkově.

Resumé? Samozřejmě NEkrást, ale tohleto podstupovat? Příště už si to rozmyslím a ten frajer v obleku co ke sváče žere rybí salát by se měl zamyslet nad tím, jestli se tímhle útrpým procesem snižuje pirátství. Vydavatelé fňukají a na zloděje hnedka posílaj bandu negrů (bez letlampy, na tu jakožto globální důsledek pirátství nejsou kachle).