Dnes by jsem Vám chtěl představit kapesní harddiskový přehrávač iRiver H10, který mě před časem natolik uchvátil, že jsem si ho pořídil. Do tohoto článku bych chtěl kromě zevrubného zmínění několika technických informací hlavně zahrnout moje osobní postřehy ohledně tohoto přehrávače a praktické zkušenosti.

 

Na začátek bych rád odůvodnil, proč jsem vlastně sáhl po harddiskovém přehrávači a konkrétně po iRiveru. Jsem totiž tak trochu audiofil (a PDAfil a fotofil apod. ;)) a hrozně rád poslouchám hudbu, kde jen to jde. Přes dva roky jsem používal discmana iRiver iMP-150 k plné spokojenosti, i když přepalovat RWčko pokaždé, když jsem chtěl vyměnit několik skladeb, mi zrovna nevyhovovalo a přece jenom po takové době jsem chtěl při sobě nosit něco skladnějšího a lepšího. Všelijaké miniaturní přehrávače s FLASH pamětí jsem zavrhl rovnou, protože se mi líbila představa diskového přehrávače (jedno z populárních a trefných označení je "music jukebox"), kdy u sebe mám celou řadu skladeb a alb a pustím si to, na co mám právě náladu a nikoliv něco oposlouchaného, protože jsem líný si každý den měnit skladby v zařízení s malou pamětí. Ale o tom až později, pojďme se na přehrávač podívat takříkajíc od podlahy, tedy od základního balení.

 

        Balení a jeho obsah 

Krabice ve které je zařízení umístěno je celkem decentní a jednoduchá. Přehrávač se skrývá za plastovým okénkem. Po rozbalení krabice se dostaneme k dalšímu příslušenství, dodávanému k přehrávači:

 

Do tohoto příslušenství patří:

  • Sluchátka Sennheiser MX400
  • Gumový obal na ochranu přehrávače
  • Velký manuál
  • Malý manuál (pro rychlý start)
  • CD s programem Windows Media player 10
  • 2 gumové záslepky na spodní systémový konektor
  • Síťový adaptér
  • Kabel pro propojení přehrávače s počítačem a síťovým adaptérem

 

Dodávaná sluchátka k přehrávači jsou typu "pecka", do ucha padnou pěkně, v balení jsou k nim i takové ty krycí molitany, kterým jsem nikdy nepřišel na chuť (asi proto, že nejsou k jídlu, hahaha). Zvuk který reprodukují je nádherně čistý, slušně basují a výšky jsou pěkně oddělené a podané opravdu skvěle.

  

Horší je to s kvalitou gumového pouzdra. Působí takovým hodně laciným dojmem a když chci zatáhnout za tvrdý klips, který slouží k přichycení pouzdra za opasek (kapsu, stěnu batohu…) tak mám pocit, jako by se obal měl roztrhnout. Každopádně jsem ho nikdy nepoužil a přehrávač nosím bez něj a žádné škrábance nebo oděrky se na něm neobjevily. Zjevně nebude z žádného chatrného materiálu, jako kdysi např. displej iPodu nano 😉

        Vzhled a popis přehrávače 

 

Přední straně přístroje jednoznačně dominují dva prvky – displej o velikosti 1,5 palce a rozlišení 128×128 pixelů, který dokáže zobrazit až 260 000 barev a také "šoupátko", které slouží k listování v menu a k nastavování hlasitosti. Displej je oproti tělu přístroje na můj vkus zbytečně malý, mohl by být o něco větší jak na výšku, tak na šířku. Pod displejem se nachází dvě tlačítka – jedno slouží pro návrat o úroveň výš a druhé slouží k potvrzení akce.

 

Na zadní straně se nachází pouze odnímatelná baterie typu Li-Ion. Výrobce slibuje, že udrží zařízení na živu až 12 hodin při ideálním stavu – z mé praktické zkušenosti vyplývá, že 10 hodin není problém a blíže jsem se výdrží baterie nezabýval. Nikdy jsem přehrávač nevyužíval tak dlouho, aby se mi podařilo baterii úplně vybít. Díky snadné odnímatelnosti baterie není problém koupit ještě jeden akumulátor a v případě vybití jednoho vyměnit za druhý.

 

Na spodní straně se nachází velký systémový konektor, který je typický pouze pro toto zařízení a ztráta kabelu určenému k propojení přehrávače s počítačem přes USB (verze 2.0, do kabelu se kromě USB konektoru zasune také konektor z napájecího adaptéru, aby se přehrávač mohl dobíjet i bez připojení k počítači) by byla velice bolestná, neboť podobný kabel těžko seženete jinde než u výrobce. Zde by se hodil např. klasický mini-USB konektor. Konektor je chráněn gumovou krytkou, která se zcela odendavá a je tak velice náchylná ke ztrátě. Nejspíš z tohoto důvodu jsou v balení ještě dvě krytky. Osobně přehrávač od začátku raději používám bez krytky.

 

Pro přenos souborů se přehrávač nehodí, i když velká úložná kapacita (oproti flash disku) k tomu přímo vybízí. Jednak je sebou potřeba nosit kabel, který je typický pouze pro tento přehrávač (a možná ještě nějaké jiné iRivery) a druhak je potřeba k přenosu libovolných souborů ze/na zařízení nastartovat do Emergency režimu (o tom až na závěr).

 

Na horní straně se nachází konektor pro připojení sluchátek a dálkového ovládání (dálkové ovládání je vedle lepšího krytu, dalšího akumulátoru a synchronizační kolébky jedním z dokoupitelného příslušenství). Dále je zde umístěno dvoustavový posuvník pro uzamčení/odemčení ovládacích prvků přehrávače.

 

Na pravém boku se nachází pouze tlačítko pro zapnutí/vypnutí přístroje. Pro vypnutí přístroje je potřeba tlačítko déle podržet. Pokud přehráváme nějakou písničku, tak jeden stisk tohoto tlačítka označí začátek a druhý konec úseku, který se poté bude přehrávat pořád dokola. Je to funkce, která se někomu může hodit např. při výuce cizího jazyka a potřebuje si nějakou frázi opakovat dokola.

 

Na levém boku se nachází tři dobře známé ovládací prvky – další skladba (přetáčení ve skladbě směrem dopředu), pozastavení/spuštění přehrávání a předchozí skladba (přetáčení ve skladbě směrem dozadu).

 

Celkově bych zpracování přehrávače a použité materiály hodnotil na výbornou, i po několika měsících používání drží při sobě jako po vybalení z krabice. Přehrávač se vyrábí v několika barevných provedeních (stříbrná, šedá, červený, modrá) a ve všech mu to sluší. Dále je přehrávač k dispozici s 5, 6 a relativně nově také s 20 GB diskem.

        Prostředí přehrávače

Nyní stručně k prostředí přehrávače. Přehrávač disponuje pěkným barevným prostředím, které se na kvalitním displeji dobře vyjímá a kupodivu i na přímém slunečním světle se lze v menu dobře orientovat. Přes šoupací ovládací prvek v čele přístroje, kdy ťuknutí do horní nebo dolní části způsobí posun o jednu položku, anebo je možné šoupat prstem přes celou plochu tohoto prvku, kdy dochází k plynulému pohybu, se zařízené ovládá velice snadno a intuitivně.

 

Pokud není přehrávač pouze uspaný, ale po dlouhé době se sám úplně vypnul, tak start namísto 2 vteřin z pohotovostního režimu trvá zhruba 20 vteřin. Poté musíme nalistovat skladbu, kterou chceme spustit buďto přes databázi, kterou si přehrávač vytvořil podle ID3 tagů (můžeme si vybírat podle kapely, alba, žánru…), anebo přes stromovou strukturu umístění souborů v přehrávači.

 

  

Při přehrávání skladby je na displeji uveden čas, stav baterie, interpret, skladba, číslo skladby na albu, formát, progress bar ukazující místo ve skladbě, uplynulý a celkový čas.

 

Přehrávač kromě možnosti přehrávat hudební soubory ve formátu MP3, WMA a ASF umožňuje také poslech rádia, kdy jako anténa poslouží připojená sluchátka. Poslech rádia je kvalitní, rozsah tuneru je od 87,5 do 108 MHz a do paměti si můžeme uložit až 20 stanic. Stanice můžeme ladit jak ručně, tak automaticky. Co je ovšem zajímavá funkce je možnost nahrávat vysílání rovnou do MP3 souboru a můžeme si dokonce nastavit čas, kdy se má nahrávání uskutečnit. Dále může iRiver sloužit jako diktafon, s velmi dobrým záznamem zvuku přes integrovaný mikrofon (rovněž přímo do formátu MP3). Jediná vada na kráse je stav, kdy občas roztočí disk a pak je v nahrávce příliš hlasité pískání.

  

Dále zde máme možnost prohlížet si grafické soubory ve formátu JPEG, kdy si můžeme spustit automatickou prezentaci obrázků v zařízení a zároveň poslouchat hudbu. Malý displej zařízení se ovšem pro prohlížení fotek nehodí. Jako další funkcí spíše do počtu, než do rozumného využití je možnost číst na přístroji text ve formátu TXT (plaintext).

  

Funkce Browser supluje klasický prohlížeč disku, kdy brouzdáme přes stromovou strukturu adresářů a souborů umístěných v zařízení. V možnostech nastavení přehrávače nalezneme řadu nastavení pro uživatelský ekvalizér, mĂłd přehrávání skladeb (náhodné, opakování…), nastavení nahrávání, času (i např. nastavení alarmu) až po základní věci jako je volba jazyka a rychlost posunu ve skladbě.

 

Věcí, o které bych se ještě rád zmínil, jsou ekvalizéry, kterými můžeme vylepšit přehrávání našich oblíbených skladeb. Je zde kolem 30 přednastavených ekvalizérů + možnost nastavit si vlastní.

        Trocha připomínek a závěr

Osobně jsem s přehrávačem velmi spokojený. Sice je značně dražší než obdobné přehrávače ve stejné cenové kategorii, ale kvalitní zpracování odpovídá ceně. Zpočátku jsem měl několik problémů – přehrávač se často zasekával a musel jsem vyndat a zandat baterku, aby ožil. Pomohl poslední firmware, který byl k dispozici. Stáhnutí a nahrání firmwaru bylo otázkou 10 minut (pozor, po této operaci přijdete o všechna data na disku) a od té doby přehrávač fungoval bezchybně, až jednou vytuhl natolik, že když jsem chtěl zvolit v seznamu nějakého interpreta, tak se vždycky zasekl. Ovšem přes Browser jsem soubor spustit mohl. To mě přivedlo k myšlence, že je něco špatně s databází údajů o souborech, kterou si zařízení vytváří. Kupodivu jsem v nastavení nalezl položku pro znovuvytvoření této databáze a problém byl vyřešen.

Svými malými rozměry a vahou je přehrávač velmi vhodný pro každodenní nošení, kdy ho nosím v kapse u kalhot a je tak tedy vystaven poměrně častým otřesům při chůzi – nijak mu to nevadí a funguje skvěle dál. Beru si ho také, když jdu běhat, ovšem to si ho raději dávám do batohu (nosím pro tento účel batoh Rebook, to je ten co Paegas kdysi před asi 5 lety dával ke každé Twist sadě, má vepředu v pásu přes rameno kapsu, kde přehrávač není vystaven takovému tlaku, než kdyby se měl mlít v kapse u kalhot). Nejprve jsem se samozřejmě o přehrávač bál, aby se disk vlivem otřesů nepoškodil, ale jeho bezchybná funkce mě utvrdila v tom, že se přece jenom s určitou námahou součástí vlivem otřesů počítá.

No a moje poslední výtka směřuje k způsobu, jakým jsou data s přehrávačem synchronizována. Zde je použita funkce synchronizace u přehrávače Media player od Microsoftu, kdy se s přibývajícím počtem souborů značně zpomaluje doba, než se začnou nové soubory kopírovat na zařízení. Co mi ovšem na tomto řešení vadí nejvíce je skutečnost, že se jedná o hodně uzavřené řešení, do kterého takříkajíc nevidím. Ĺ koda. S tímto řešením se však váže ještě jedna vlastnost, a tou je nemožnost zkopírování souborů ze zařízení zpátky do počítače. Nejspíš se jedná o snahu zamezit kopírování chráněných souborů, které už byly na zařízení jednou přeneseny. Budiž, ale co když si na diktafonu nahraji nějakou nahrávku a chci si ji přehrát do počítače, a dál s ní pracovat? Hm? Vždyť je to moje nahrávka, tím pádem i moje dílo a já mám pravo si s ním nakládat jak chci. Naštěstí samozřejmě lze ze zařízení přenášet nejenom svoje nahrávky z diktafonu, ale libovolné soubory. Přehrávač se musí úplně vypnout (vytáhnutím baterie), poté připojit na USB a při zapínání se musí podržet pravé tlačítko pod displejem. Poté se přehrávač v počítači objeví jako Mass storage device a můžeme z něj COKOLIV přehrát. Můžeme na něj také cokoliv nahrát, ale soubory nahrané tímto způsobem se v přehrávači neobjeví.

No, abych tak nějak shrnul můj postoj k tomuto zařízení – přehrávač se mi líbí, kvalita reprodukovaného zvuku je díky kvalitním sluchátkům, které jsou v balení vynikající, prostředí je pěkně udělané a má dobrou výdrž (jak fyzickou, tak energetickou). Jsem rád, že jsem zvolil iRiver a konkrétně model H10.

Pro další základní informace, které jsem ani nejmenoval, navštivte prosím tuto stránku